Při práci na 12 principech kauzální medicíny jsem si uvědomil, že samotné osvojení si těchto principů nestačí.
Proč? Protože zlepšování zdraví či dosahování dlouhověkosti je neustálý proces, který vyžaduje, abyste si osvojili též určitý soubor osobních postojů.
Tyto postoje jsem níže shrnul jako 12 zásad kauzální medicíny, které tvoří přirozený doplněk k 12 principům kauzální medicíny.
Jste připraveni se do nich ponořit? Tady jsou:
1. Učiňte ze zdraví svou prioritu č. 1
Vše ve Vašem životě na něm v konečném důsledku závisí.
Zdraví, a zejména Vaše dlouhodobé zdraví, je ta nejcennější hodnota, kterou máte. Je důležitější než Vaše práce, kariéra, peníze, ego, úspěchy, pohodlí, možnost cestovat nebo cokoliv jiného.
Pokud nesouhlasíte, zeptejte se sami sebe, zda byste mohli dělat nebo si užívat cokoliv z výše uvedeného, kdybyste byli vážně nemocní. Stejně tak nemá smysl snaha o prodloužení života, pokud by zároveň nevedla k prodloužení doby prožité ve zdraví.
A pokud se domníváte, že Vaše rodina je důležitější než Vaše zdraví, zamyslete se nad tím, jak by se Vaši blízcí cítili, kdybyste se potýkali s vážnou nemocí. Nebylo by pro ně mnohem lepší, kdybyste byli zdraví?
Vše ve Vašem životě, včetně života samotného, v konečném důsledku závisí na Vašem zdraví, a proto z něj učiňte svou prioritu č. 1. V praxi to znamená dvě hlavní věci.
Za prvé, začněte ze svého života postupně odstraňovat prvotní příčiny nemocí a zároveň do něj pozvolna začleňujte prvotní příčiny zdraví. Nebuďte tím posedlí, ale buďte v tom vytrvalí.
Za druhé, nikdy neohrožujte své zdraví kvůli jakýmkoliv výhodám – zejména pokud Vás do toho někdo tlačí. Pokud jste takovou chybu někdy udělali, neopakujte ji.
2. Důvěřujte svému tělu
Je to ten nejsofistikovanější systém, jaký kdy budete mít.
Vaše tělo je výsledkem miliard let evoluce, od jednobuněčných organismů až po nejvyšší stupeň sofistikovanosti, jakým je lidský druh. Veškeré poznatky získané během těchto miliard let evoluce jsou zakódovány ve Vašem těle.
Veškerá tato vrozená inteligence je Vám k dispozici zdarma – stačí se o své tělo starat a důvěřovat mu, a Vaše tělo se postará o Vás.
Důvěřovat svému tělu znamená:
- věřit jeho signálům a respektovat je, jakož i
- mít důvěru v jeho přirozené obranné a samoúzdravné schopnosti.
To, co lékaři považují za chorobné znaky a příznaky, je způsob, jakým Vám tělo sděluje, že je třeba se zaměřit na některé prvotní příčiny nemocí a zdraví.
Tím, že tyto signály ignorujete nebo je dlouhodobě potlačujete prostřednictvím léků, projevujete nedůvěru ve své tělo. A co je ještě důležitější – tím, že neřešíte prvotní příčiny nemocí, umožňujete jim, aby Vaše tělo nadále skrytě poškozovaly, čímž svůj zdravotní stav v dlouhodobém horizontu jenom zhoršujete.
V neposlední řadě pak důvěra v přirozené obranné a samoúzdravné schopnosti těla také znamená
- zbavit se mylného přesvědčení, že existují jakékoliv „neléčitelné“ nemoci.
Mějte na paměti, že s výjimkou genetických poruch neexistuje žádná nemoc, ze které by se alespoň někteří jedinci neuzdravili. Ať už konvenční medicína tyto případy označuje jako „spontánní remise“, „anomálie“ nebo „nesprávné diagnózy“, jde ve skutečnosti jen o další důkazy téměř neomezených samoúzdravných schopností těla.
Pokud budete svému tělu plně důvěřovat a podpoříte jeho samoúzdravné schopnosti tím, že odstraníte prvotní příčiny nemocí a začleníte do svého života prvotní příčiny zdraví, můžete se uzdravit i z nemoci, která je považována za „nevyléčitelnou“.
3. Mějte otevřenou mysl
Buďte ochotni zvažovat nové myšlenky, pohledy a koncepty, i když zpochybňují Vaše současné vnímání věcí.
Každý z nás má nějaké postoje a představy o světě kolem nás, a to je naprosto v pořádku. Co už tak v pořádku není, je vnímat tyto postoje a představy jako nedílnou součást naší identity a brát vše, co je zpochybňuje, jako ohrožení sebe sama.
Místo toho bychom měli být novým myšlenkám, pohledům a konceptům vždy otevření, nebo je alespoň apriorně neodmítat.
To platí obzvlášť ve zdravotnictví, kde mnoho současných přístupů zjevně nefunguje, jak dokládá neustále rostoucí počet chronických onemocnění.
Mít otevřenou mysl zároveň znamená mít vstřícný postoj k minoritním názorům. Mnoho skvělých myšlenek, které dnes obdivujeme, bylo většinou zpočátku zesměšňováno. Mějte to na paměti, ať již je Vaším cílem uzdravení, nebo dosažení dlouhověkosti.
4. Nerozhodujte se na základě strachu
Zdravý selský rozum funguje mnohem lépe.
Strach je užitečný v situacích, kdy čelíme bezprostřednímu ohrožení nebo když už k němu opravdu dochází – například jsme napadeni zvířetem.
V takových případech hraje roli každá vteřina, a proto mozek pod vlivem strachu přestává přemýšlet (protože to zabírá příliš mnoho času!) a přepíná na automatické reakce, které se během evoluce osvědčily jako život zachraňující – útěk, boj nebo ustrnutí.
Ve všech ostatních situacích, kdy ohrožení není bezprostřední nebo dokonce ani skutečné, je strach velmi kontraproduktivní emocí, která obvykle vede k velmi špatným rozhodnutím, jež často nelze vzít zpět.
Vytváření nebo zveličování hrozby a následná nabídka jejího „řešení“ je velmi častou manipulační a prodejní technikou. Protože strach vypíná racionální myšlení, jsou lidé pod jeho vlivem ochotni přijmout i naprosto absurdní a škodlivá řešení – jen když uvěří, že tím odvrátí hrozbu, které se bojí. Nenechte se do této pasti chytit.
Pokud Vám nehrozí újma „tady a teď“, snažte se co nejvíce spoléhat na zdravý selský rozum. Pomůže Vám vyhnout se nežádoucím účinkům mnoha farmaceutických přípravků, jakož i předejít zbytečným chirurgickým zákrokům.
Chronická onemocnění, potenciální infekce, a dokonce ani rakovina nepatří mezi situace bezprostředně ohrožující život. Nic neuspěchejte, situaci zkonzultujte s více odborníky a učiňte racionální a plně informované rozhodnutí.
5. Myslete kriticky
Aktivně zkoumejte odlišné názory a vyvozujte si vlastní závěry co nejobjektivněji.
Abyste dospěli k racionálnímu rozhodnutí, musíte uplatnit kritické myšlení.
To znamená, že byste neměli automaticky akceptovat doporučení jenom proto, že:
- pochází od „uznávaného odborníka“;
- většina lidí takové doporučení akceptuje
- je vám řečeno, že „věda má v dané věci jasno“ a že odlišné názory byly „vyvráceny“ nebo v rámci „fact-checkingu“ označeny jako „dezinformace“.
Místo toho klaďte otázky, dělejte si vlastní rešerše, aktivně vyhledávejte odlišné odborné názory, nezávisle posuzujte všechna získaná doporučení a zvolte si to, které pro Vás bude nejvhodnější.
Jedním z nejdůležitějších aspektů kritického myšlení v oblasti medicíny je odfiltrování všudypřítomného zkreslení způsobeného kauzálním konfliktem zájmů.
Vždy se ptejte:
- Řeší navrhované řešení prvotní příčiny mého zdravotního problému, nebo jen potlačuje jeho příznaky?
- Hraji v procesu léčby aktivní roli, nebo jsem jen pasivním příjemcem farmak či chirurgických zákroků?
- Podporuje mne lékař v aktivním přístupu, nebo se snaží mé názory a hodnoty zlehčovat?
Dále se ptejte:
- Povede doporučená léčba k mému uzdravení, nebo budu muset do konce života užívat léky?
- Jaké mají doporučené léky vedlejší účinky a stojí za to je podstoupit vzhledem k tvrzenému snížení rizik?
- Jsou k dispozici léčebné přístupy zaměřující se na prvotní příčiny?
6. Zpochybňujte autority
Je dobře možné, že slouží jiným zájmům než těm Vašim.
Farmaceutické společnosti obvykle nepropagují své nejziskovější produkty přímo pacientům. Ve velké většině zemí to ostatně ani není povoleno.
Místo toho sponzorují tzv. „názorové lídry“ a další uznávané autority v oblasti medicíny – špičkové lékaře, profesory, výzkumníky, univerzity, lékařské časopisy atd., a to obvykle s využitím statusu klinického výzkumu či vzdělávání.
Ve zdravotnictví je bohužel prakticky nemožné najít jakoukoli významnou osobnost nebo instituci, která nemá finanční vazby na farmaceutické společnosti.
Na oplátku pak tyto autority často podporují zájmy svých sponzorů, což většinou zahrnuje:
- propagaci nových a drahých farmaceutických přípravků;
- stavění se proti používání levnějších léčiv (jako např. využití generických léků pro nové indikace), jakož i proti využívání nefarmakologických postupů v medicíně;
- zpochybňování existence nebo účinnosti forem léčby zaměřených na řešení prvotních příčin nemocí.
Z důvodu ovládnutí regulačních orgánů a dalších institucí farmaceutickými společnostmi lze bohužel totéž říci i o mezinárodních institucích a státních orgánech, jako jsou WHO, evropská EMA, americká FDA či CDC nebo u nás SÚKL a Ministerstvo zdravotnictví. Ačkoliv tyto instituce předstírají, že jim leží na srdci Vaše zdraví, ve skutečnosti se staly jedněmi z prosazovatelů zájmů farmaceutických firem.
Na mainstreamová média je třeba pohlížet s podobnou dávkou skepse. Na reklamu v nich vynakládají farmaceutické společnosti ročně miliardy dolarů, zejména v USA. To samo o sobě vytváří finanční závislost, která silně ovlivňuje způsob, jakým tato média informují o zdravotnických tématech.
Za takových okolností bohužel nelze rozumně očekávat, že mainstreamová média budou upřednostňovat Vaše zájmy před zájmy svých hlavních inzerentů.
V neposlední řadě je pak vhodným vodítkem pravidlo, že myšlenky je dobré posuzovat podle míry jejich potlačování. Pokud se něco stane terčem koordinovaných a dlouhodobých útoků ze strany mainstreamových médií a autorit, je celkem pravděpodobné, že zpochybňovaný názor je správný, resp. že kritizovaná látka či metoda je prospěšná a často i účinná.
7. Neustále aplikujte to, co jste se naučili
Vědět a neaplikovat to má často stejný výsledek jako vůbec nevědět.
Akce dává věci do pohybu! Pokud jste se naučili něco nového a potenciálně užitečného, zkuste to co nejdříve začlenit do svého života. Pokud to nepřinese žádoucí efekt, můžete s tím pak kdykoli přestat, ale pokud to zafunguje, jste již na správné cestě.
Čím více věcí si vyzkoušíte, tím spíše naleznete kombinaci, která je pro Vás ta nejlepší.
Jaký má smysl vědět, které jídlo může být příčinou Vašich dlouhodobých zdravotních problémů, aniž byste se ho vůbec pokusili ze svého jídelníčku aspoň na pár týdnů vyřadit?
Nevědět v tomto směru vůbec nic by mělo naprosto stejný (tj. nulový) efekt!
Abyste si tuto zásadu snadněji zapamatovali, vymyslel jsem jednoduchou mnemotechnickou pomůcku „LEAP“, byť funguje pouze v angličtině. Na základní úrovni znamená LEARN – APPLY, tedy naučte se – aplikujte. Co jste se naučili, aplikujte!
Na vyšší úrovni znamená „LEAP“ Learn, Explore, Apply, Persevere, tedy naučte se, prozkoumejte, aplikujte, vytrvejte:
Poté, co se naučíte něco nového, danou oblast dále prozkoumejte, získejte v ní více znalostí a také zjistěte, jak by šlo nové vědomosti začlenit do Vašeho života. Pokud si myslíte, že by pro Vás mohly mít pozitivní efekt, aplikujte je v praxi to a vytrvejte v tom. Každá změna vyžaduje určité úsilí a vůli, než se stane návykem.
8. Upřednostňujte malé kroky před velkými změnami
Malé kroky se snáze realizují a poskytují Vám větší flexibilitu.
Méně bývá často více. Zavedení náhlých zásadních změn do Vašeho životního stylu dramaticky snižuje Vaše šance na dlouhodobý úspěch (vzpomeňte si na osud mnoha novoročních předsevzetí).
Je dobré mít ambiciózní cíle, zároveň však musíte být realističtí a postupovat systematicky.
Začněte malým krokem, ale vytrvejte (viz ono „P“ čili „persevere“ v metodě LEAP).
Vytrvalost znamená ve slabých chvílích se nevzdávat a postupovat ke svému cíli v postupných krocích. Když svého cíle dosáhnete, v daném konání buď pokračujte, nebo přejděte k ještě ambicióznějšímu cíli.
Například pokud se rozhodnete trénovat svou imunitu otužováním (velmi jednoduchá, ale přesto velmi účinná metoda!), dejte si běžnou sprchu a poté na minutu mírně snižte teplotu vody. Příště můžete teplotu snížit o něco více.
Během několika týdnů tak postupně můžete dosáhnout nejnižší možné teploty vody a případně i prodloužit dobu studené sprchy.
Udělejte si z toho každodenní rutinu, a pokud se na to budete cítit, můžete fázi se studenou sprchou zařadit i před standardní sprchování (opět postupně). Váš imunitní systém bude za tento trénink velmi vděčný!
9. Spoléhejte se na dobré návyky spíše než na sílu vůle
Nejlepší využití síly vůle spočívá v tom, že s její pomocí vytvoříte dobré návyky anebo se zbavíte těch špatných.
Řekněme si to na rovinu: Síla Vaší vůle je omezená – stejně jako u každého jiného. Spoléhat se při odstraňování prvotních příčin nemocí nebo při aplikování prvotních příčin zdraví výhradně na sílu vůle je předem prohraný boj.
Pokud musíte každý den vynakládat sílu své vůle k dosažení určitého cíle a konec je v nedohlednu, dříve či později to vzdáte.
Tím chytřejším způsobem je vytvoření si návyků, protože k jejich udržení není zapotřebí žádné síly vůle – ve skutečnosti je tomu často naopak (vzpomeňte si, kolik vůle stojí zbavit se nějakého zlozvyku).
Postupujte proto chytře a svou drahocennou vůli využijte k vytvoření návyků, které odpovídají prvotním příčinám, na které se chcete zaměřit – jeden návyk po druhém.
Vytvoření návyku obvykle trvá jeden až dva měsíce a během této doby budete jistě potřebovat slušnou dávku vůle.
Abyste si to usnadnili, mějte na paměti konkrétní zdravotní přínosy, kterých postupně dosáhnete poté, co si daný návyk úspěšně osvojíte, a průběžně se odměňujte (i pouhé každodenní zaškrtnutí políčka „Splněno“ dokáže zázraky).
10. Držte se principů, ale nebuďte dogmatičtí
Základní principy Vám pomohou orientovat se v moři informací, ale žádný z nich není zákonem.
Když se setkáváte s protichůdnými informacemi z různých zdrojů, je důležité se řídit osvědčenými základními principy.
Odborníci spolu často nesouhlasí, a to buď proto, že mají skutečně odlišné názory, nebo proto, že stojí na opačných stranách kauzálního konfliktu zájmů. Z podobných důvodů si někdy protiřečí i výsledky klinických studií.
Pokud souzníte s 12 principy kauzální medicíny, budu rád, když se jimi budete řídit. V opačném případě mějte nějaký jiný rozhodovací rámec, kterého se budete držet, jinak o Vašem zdraví bude fakticky rozhodovat někdo jiný místo Vás.
12 principů kauzální medicíny je vzájemně propojených, takže dodržování jednoho z nich obvykle znamená i dodržování ostatních principů, nebo alespoň to, že s nimi nejste v rozporu. Ať tak či onak, rozhodnutí, které je v souladu s většinou těchto principů, je pro Vás zpravidla to nejlepší.
Nebuďte ale dogmatičtí – v případě život ohrožujících situací, kdy jde o minuty, hodiny nebo nanejvýš o dny, nezáleží na tom, zda jsou či nejsou řešeny prvotní příčiny či zda dáváte přednost farmaceutickým přípravkům nebo ne – hlavní je záchrana Vašeho života.
12 principů kauzální medicíny je prostředek k dlouhodobému zdraví a dlouhověkosti, nikoliv cíl sám o sobě.
11. Vnímejte věci v rámci spektra
Realita se zpravidla rozprostírá na škále možností, nikoliv ve formě polárních protikladů.
Nenechte se chytit do pasti černobílého vidění světa.
Objektivní realita jen zřídka odpovídá schématu buď-anebo, pro nebo proti, pravice proti levici, s námi nebo proti nám, dobří lidé versus špatní lidé atd. Skutečnost má v sobě obvykle mnohem více odstínů a rozprostírá se v celém spektru možností.
Chcete-li dospět ke správným závěrům, povzneste se nad polarizující (a často dogmatické) nálepky a zkoumejte realitu v celé její rozmanitosti a se vším, co obnáší. Díky poznávání reality větší jistotu rozhodování a nenecháte se vmanipulovat do žádného z názorových táborů, které obvykle slouží k prosazování obchodních nebo politických zájmů.
Ani Váš zdravotní stav nelze zjednodušit jen na kategorie „zdravý“ a „nemocný“ – vždy se pohybuje na škále mezi ideálem plného zdraví a nejhorší variantou v podobě konečného stádia nemoci.
Postupným odstraňováním prvotních příčin nemocí a začleňováním prvotních příčin zdraví se budete posouvat ze své současné pozice směrem k plnému zdraví.
Pokud však budete pouze potlačovat příznaky nemocí prostřednictvím farmak, aniž byste řešili prvotní příčiny, bude Váš zdravotní stav buď stagnovat, nebo se – a to spíše – postupně zhoršovat, přestože se Vám na čas uleví od příznaků.
12. Poučte se z historie
Pomůže Vám to pochopit současnost a předvídat budoucí vývoj.
Historie má tendenci se opakovat. Ne ve stejných detailech, ale určité vzorce se opakují znovu a znovu.
Tyto vzorce vycházejí z touhy po penězích a moci, z arogance nebo strachu, ale také z odvahy, odhodlání a ochoty něco obětovat. Lidská povaha ani chování korporací či států se v jádru nemění – mění se pouze vnější okolnosti.
Poučit se z historie znamená rozpoznávat opakující se vzorce a klást si tomu odpovídající otázky. Například: Existovala někdy v dějinách doba, kdy ti, kdo cenzurovali informace, byli na té správné straně?
Historie je též součástí naší přítomnosti. Když se nad tím zamyslíte, jsme výsledkem toho, co jsme dosud sami udělali a co nás potkalo. Také náš současný zdravotní stav je z velké části dán tím, jak jsme v minulosti přistupovali k prvotním příčinám nemocí a zdraví.
Historie nám také pomáhá nahlížet věci v širších souvislostech a nepodléhat příliš vlivu nedávných událostí.
Lidé praktikují medicínu již tisíce let, nejen posledních 100 nebo 200 let. Lidský druh existuje nejméně 300 tisíc let a více než 99,9 % této doby žil v úzkém kontaktu s přírodou. Život se na Zemi vyvíjí přibližně 4 miliardy let.
Chceme-li být úspěšní v dlouhodobém horizontu, měli bychom na tomto rozsáhlém a propracovaném základě stavět, nikoli proti němu bojovat.
